Sem tam hledáme kešky, poklady dle GPS souřadnic. Fíková loví poklady moc ráda. Překvapivě ji zajímají originální krabičky, ve kterých se schovávají. Nehoníme se za počtem, toto hobby nám vyplňuje zéjmena čas, kdy čekáme na Vaška, až skončí s prací. Máme alespoň cíl procházek, často se dozvíme něco nového a hlavně nás to baví. Jízda s kočárem dostává "nový rozměr" :)).
O jednom takovém hodně vypečeném "pokladu" jsme věděli už déle. Nebyl problém keš najít, ale abychom ji mohli vyzvednout, bylo nutné zaopatřit naše děti.
K pokladu vedl několik set metrů dlouhý tunel pod zemí, kudy tekla stoka. V popisu této keše je napsáno, že doporučují vyzvednout, když neprší a je sucho.
My si vybrali naprosto jiné podmínky. Bouřka, liják, dost vody.
Ač mi takové prostory nevadí, mimo výtahů :), tak jsem byla velmi ráda, že jde se mnou Vašek. Drtila jsem mu ruku a čekala, kdy na mě vyběhne nějaké zvířátko. Adrenalin stoupal především poté, co tunel zahnul a již nebyl vidět východ. Jelikož pršelo, tak nám různými šachtami teklo i na hlavu. Sem tam bylo nutné jít jen po jedné straně tunelu, jelikož v prostřed bylo hodně vody . Gumáky jsme sice měli, přesto jsme byli zmáčeni pěkně.
Po dlouhé době jsme byli s Vaškem sami, bez dětí a my se vydali na takou akci :))
No báječné to bylo. Fotky neřeknou vše, realita byla MNOHEM tmavší a mokřejší :)
baterka byla nezbytnou součástí, lepší by byly dvě. Jedna se nám na chvíli utopila.
ještě, že ty mobily mají blesk :))
Po akci bylo nutné velké prádlo.
Takovou romantiku v dešti si člověk jen tak neužije :)
